
| Národnost: | skotská ![]() | Datum narození: | 27.3.1971 |
| Rodiště: | Twynholm (Skotsko) | Bydliště: | Monte Carlo (Monako) |
| Výška: | 182 cm | Váha: | 75 kg |
| Starty: | 193 | Body: | 499 |
| Vítězství: | 13 | Pole positions: | 12 |
| Nejrychlejší kola: | 18 | Stupně vítězů: | 60 |
| První GP: | GP Španělska 1994 | ||
| První vítězství: | GP Portugalska 1995 | ||
| Titul šampiona: | - | ||
| WWW stránky: | http://www.davidcoulthard-f1.com |
David byl nadějným talentem už v době, kdy jezdil motokárové závody. Za výkony ve Formuli Ford obdržel premiérovou cenu McLaren Young Driver of the Year. Tato cena mu zároveň pootevřela dvířka do formule 1.
Zlomená noha ze Spa vyřadila mladého Coultharda z většiny závodů. V roce 1991 si vše plně vynahradil dvěma vítězstvími v mezinárodním mistrovstí formule 3 v Zandvoortu a Macau. Coulthardovi zbýval k elitě mezistupínek F3000. V roce 1992 si v týmu Paul Stewart Racing (později tým f1) vyjel osmé místo a o rok později poskočil na místo třetí.
Williams mu nabídl místo testovacího pilota, k závodění se zpočátku nedostal a musel se spokojit s formulí 3000 a testováním. Až smrtelná havárie Ayrtona Senny v Imole přinesla Davidovi první závod v královské třídě. Přestože nastoupil pouze do osmi závodů, skončil v závěrečném účtování osmý.
První vítězství přišlo při GP Portugalska v roce 1995. U Williamsu jezdil s Damonem Hillem, který marně bojoval s Michaelem Schumacherem a jeho Benettonem o titul mistra světa. Skot se v tabulce zařadil se 49 body hned za tuto dvojici.
Partnerství s Mikou Hakkinenem a McLarenem, které tvrdá dodnes, se uskutečnilo před sezónou 1996. McLaren se pomalu zlepšoval ale krok s Williamsy držet nedokázal. Na vítěznou cestu se vrátil až v úvodním závodě sezóny 1997 v Melbourne, kde si David připsal druhé vítězství. Další vítězství v Monze jej vyneslo na třetí příčku v šampionátu, o kterou se dělil s Jeanem Alesim.
Od roku 1998 hraje sympatický Skot u McLarenu druhé housle. Přestože jej stíhal jeden technický problém za druhým, skončil za Mikou Hakkinenem a Michaelem Schumacherem třetí.
Štestěna byla otočena zády i rok následující. David vybojoval vítězství na okruhu v Silverstone, ale v pořadí šampionátu skončil až čtvrtý, když se před něj ještě protlačil Heinz Harald Frentzen.
Vstup celého McLarenu do sezóny 2000 vůbec nevyšel. V úvodním závodě nedokončil ani jeden z pilotů, ze druhého byl Coulthard diskvalifikován. Když došlo na lámání chleba, dal tým přednost Miku Häkkinenovi a možnosti zisku třetího titulu v řadě. I přes tuto okolnost byl sezóna 2000 tou nejlepší, kterou David za 6 let ve formuli 1 zažil.
V roce 2001 měl Coulthard poprvé nad Häkkinenem převahu. Do GP Monaka dokázal s Michaelem Schumacharem držet krok. V těsných uličkách Monte Carla byl Skot v kvalifikaci nejrychlejší, ale zhasnutí motoru na startu jej odkázalo až na konec startovního pole. Tam narazil na Enriqua Bernoldiho, jenž mu nedal šanci dostat se vpřed. DC se šance na titul nechtěl vzdát, ale po závodě v Maďarsku se musel namísto první příčky soustředit na boj o druhou, kterou nakonec dokázal před Barrichellem a Ralfem Schumacherem uhájit.
Jediné vítězství v sezóně odráželo formu stáje McLaren i Davida Coultharda v roce 2002. V bitvě o třetí místo na Ralfa Schumachera s Juanem Pablem Montoyou nestačil a musel se spokojit s pátým. Důvodů ke spokojenosti nebylo mnoho a to jsme ještě nepřipomněli, že mnohem mladší týmový kolega Räikkönen vyhrál kvalifikační souboje poměrem 10-7. Že by už Davidova hvězda pohasínala
V roce 2003 už se Räikkönen stal dominující týmovou jedničkou a bojoval o titul s Michaelem Schumacherem. Tým navíc již v průběhu sezony oznámil, že angažuje pro rok 2005 Juana Pabla Montoyu.
Rok 2004 byla patrná snaha Coultharda ukázat co v něm vězí, nicméně s rostoucí agresivity byla patrná nervozita a nebývalé chyby. Coulthard přesto potvrdil větší spolehlivost, ale bodově vyšel proti Räikkönenovi opět hůře. Zdálo se, že jeho kariéra končí, ale nakonec získal překvapivě místo v týmu Red Bull Racing, který nahradil Jaguar.
Coulthard nastoupil za Red Bull jako politý živou vodou. Red Bull byl spolu s Toyotou překvapením roku. Přestože nakonec zůstal opět jen na sedmém místě, získal 34 bodů, tedy téměř 3.5 krát více než v předchozí sezoně. Coulthardovi byla prodloužena smlouva a stal se dominujícím členem týmu nejen v pozici jezdce, ale dostal i více kompetencí v zákulisí.
od devíti let motokáry
1989 šampion britské formule Ford
1990 formule Vauxhall Lotus
1991 britská F3, 2. místo
1992 F3000, 9. místo
1993 F3000, 3. místo; 24 hodin LeMans, vítěz třídy GT
Formule 1
1994 Williams: 8. místo, 14 bodů, 8 závodů
1995 Williams: 9. místo, 49 bodů
1996 McLaren: 7. místo, 18 bodů
1997 McLaren: 3. místo, 36 bodů
1998 McLaren: 3. místo, 56 bodů
1999 McLaren: 4. místo, 48 bodů
2000 McLaren: 3. místo, 73 bodů
2001 McLaren: 2. místo, 65 bodů
2002 McLaren: 5. místo, 41 bodů
2003 McLaren: 7. místo, 51 bodů 2004 McLaren: 10.místo, 24 bodů
2005 Red Bull: 12.místo, 24 bodů
1989 šampion britské formule Ford
1990 formule Vauxhall Lotus
1991 britská F3, 2. místo
1992 F3000, 9. místo
1993 F3000, 3. místo; 24 hodin LeMans, vítěz třídy GT
Formule 1
1994 Williams: 8. místo, 14 bodů, 8 závodů
1995 Williams: 9. místo, 49 bodů
1996 McLaren: 7. místo, 18 bodů
1997 McLaren: 3. místo, 36 bodů
1998 McLaren: 3. místo, 56 bodů
1999 McLaren: 4. místo, 48 bodů
2000 McLaren: 3. místo, 73 bodů
2001 McLaren: 2. místo, 65 bodů
2002 McLaren: 5. místo, 41 bodů
2003 McLaren: 7. místo, 51 bodů 2004 McLaren: 10.místo, 24 bodů
2005 Red Bull: 12.místo, 24 bodů
